Vysévání obilí o velikonocích symbolizuje příchod jara a počátek zemědělských prací. Lidé vysévají obilí doma do misek, talířů a košíků, aby rostoucí zelená stébla přivedla přicházející jaro i do jejich domovů. Dále se zdobí malovanými vajíčky, beránky, zajíčky, slepičkami a jinými zvířátky.
Jidáše jsou z kynutého těsta stáčené do různých motaných tvarů a pečou se na zelený čtvrtek jako připomínka na apoštola Jidáše, který Krista před jeho popravou zradil.
Dříve na velikonoční pondělí muži obcházeli brzy ráno stavení a děvče, které našli ještě v posteli, polili studenou vodou. Dívky směly oplatit svým mučitelům ranní polévání druhý den. Polévání vodou se vyskytuje především na Valašsku a ve Slezku. V některých oblastech ženy po poledni na oplátku polévají muže za šlehání.
Na Smrtnou neděli (čtrnáct dní před Božím hodem velikonočním). Smrtholka, Smrtka, Morana či Mařena je figurína ze slámy v ženských šatech. Její rituální "zabití", např. topením v potoce, vyjadřuje radost z konce vlády tuhé zimy, odpradávna spojované se smrtí.
